Záhadná třezalka

Třezalka tečkovaná, latinsky Hypericum perforatum, je oblíbená bylinka, 

která se hojně využívá v lidovém léčitelství už od starověku až po dnešní dobu. 

Já osobně ji považuji za kouzelnou. Dám příklad, na psychické poruchy je hodně dobře 

nastavená a lidi dokáže vrátit do zdraví. Do ran a hnisavých ran je zázračná, 

pokud si doma uděláte olej. V dobách zlé neznalé církve se za ni upalovalo, když bylinkářka 

dala jako lék krávě třezalku, kráva po ní nadojila mléko barvy krvavé a děvečka byla 

nařčena z čarodějnictví. Církev nevěděla, že obsahují květy barvivo hypericin. 

U nás v horách květe později, ale kde je tepleji sbírají ji na sv. Jána, proto se jí říká 

svatojánská bylina. Setkáte se s ní všude v Evropě, Číně i v Africe. 

Roste po celém světě a lidé si ji neváží. Nenajdete ji pouze v Arktidě. 

To už nám napovídá, že ji příroda vytvořila pro nás. Právě teď je čas ji pít ve formě čaje, 

dříve než přijdou silné sluneční paprsky. Pak zase musíme počkat do zimy a to kvůli naší pokožce. 

Když ji pijeme, nesmíme se vystavovat přímému slunci. Třezalka nám pomůže s nespavostí, 

úzkostí, depresemi, strachy. Je to silné antidepresivum. Ale pomáhá i na játra, žlučník, 

plíce, vředy, dvanácterník, slinivku, močové cesty a žaludeční kyseliny, kdy je klidní. 

Obsahuje rutin a ten pomáhá našim cévám. Třezalka je známá i tím, že působí antibioticky a 

protizánětlivě. Užívá se nejen vnitřně, ale také zevně k ošetření otoků, ekzémů nebo hemeroidů. 

Pokud máte hormonální problémy, zkuste pít třezalku a kontryhel. 

Potíže s obrnou, roztroušené sklerózy, ale i zlomeniny, pohmožděniny. 

Pokud máte nádory, vyhněte se jí. Začněte nejdříve s přesličkou.