Nepleťme si touhu a lásku

Touha je mít a vlastnit. Touha je něco, co nemáte, ale většinou to má ten druhý. 

Máme tu ženy, které tak strašně touží, aby je někdo miloval, že mají třeba tři muže a 

u všech mají rozdělanou práci. Toto není cesta, toto je jen něco, co vám pomůže 

překlenout nějakou těžší dobu, ale neukáže vám to správný směr k tomu vysněnému. 

Ten se vám obyčejně vyhne obloukem, protože cítí, že už by tam nemohl být. 

Pokud totiž toužím, tak jsem ve stavu, kdy neumím být šťastná a samostatná a 

nemám smysl života a myslím si, že touha mě zachrání a vytáhne z mého aktuálního stavu. 

V tom stavu vám dobře není. Musíte začít u sebe a uvědomit si, že nemáte tomu 

druhému co dát. Budete ho nějak zneužívat. Pokud zůstáváte s mužem, kterého nemilujete, 

jen kvůli tomu, že s ním máte děti, pak je to špatné. Těžko se pak vracíme do stavu lásky. 

Ono prvopočátky vděčnosti pochází z dětství. Kdy nás rodiče učili, být vděční za vše. 

Nesmíte to však přenášet do lásky. Protože se tu pak ukazuje, že vaše láska, to není 

milující matka ale láska, partner, a musíte se naučit milovat sebe, abyste pochopili, že je to jiné. 

Protože pak můžeme tvořit vztahy ze strachu a ze soucitu. 

Prakticky si musíte říkat, že nikdy nebudete činit nic, co by vám mělo ublížit. 

Začnete tím tvořit u sebe, když si přiznáte, že vy jste důležitý. 

Uvědomění, že svůj život naplňujeme sami. 

Pokud toto pochopíte, pak začnete konečně vidět tu pravou lásku.

Pokud přeci neumíte najít sebe, pomůže vám modřínová esence, vůně, olej a kapky.