Lidé co nosí světlo
Znáte nás, vnímáte nás, potřebujete nás a někdy nás také nenávidíte a nevíte proč.
Lidé co prosvětlují vaši TMU. Vaše duše vnímá milióny vibrací těla, jak svého, tak i cizího.
V některých úsecích života potřebujete nosiče světla do svého nitra.
Potkáváme vás na ulicích, v obchodech, jste naši kamarádi a v těchto dobách se v měníme.
Konspirační teoretik by řekl, transformace lidstva nastala, já říkám, že lidé se od věků
vždy měnili. Museli se přizpůsobovat době a měnit se díky myšlenkovým pochodům,
které nastávaly. Je to stále stejné, po staletí. Možná byste měli vědět, že jsme tu proto,
abychom vám v těžkých časech vnitřně pomáhali a vedli světlo k vám.
Víme, že jednou nás milujete, podruhé nenávidíte.
I toto je dáno tím, že nějak vnitřně cítíme vás a mnozí se toho bojí.
Hodně lidí neumí být pozitivní. Někteří jsou tišší a někteří neznají poděkování,
neznají úctu, a nepřejí úspěch, přesto však nejsou vnitřně zlí.
Této skupině lidí stačí jen ne sobě zapracovat. Nesmí se bát, všímat si ostatních,
nebýt vztahovační, naučit se umět naslouchat druhým a brát si z jejich zkušeností.
Když pětadvacetiletá holka odmítne radu a řekne…… já vím, nechte ji být.
Daleko je ještě její moudrost a srdce je zavřené k naslouchání.
Sama pozná, že její svět není šťastný a úspěšný. Odmítači rad nejsou moudří.
Moudrá duše vyslechne a pak rozváží, jak věci udělá. Každý potřebuje čas a
někdy se toto otevře až za nějaký čas, nebo po těžkém zážitku.
Víte, moudrý je ten, kdo se nebojí otevřít na sociální síti své srdce a dát laik
bezcennému člověku, věci, ale ví, že za tím stojí nějaké úsilí.
Přála jsem štěstí mladému muži s tváří znetvořenou od akné, vyzařovalo z něj
emočně ticho, láska a citlivost, dobro. Mnozí ho kritizovali pro jeho tvář.
On ale poukazoval na krásnou rybu, kterou pustil zpět do vody.
Lidé nemají otevřené srdce, jenom oči, a to je chyba. Víte, když vnímám,
že mi někdo dá palec nahoru, vnímám, že buď chce to udělat, nebo ne,
není nic mezi tím. Ono s tím vlastně zjistíte, jaký je stav duše člověka,
který si váš příběh přečte a nějak ho nechá být.
Takový je stav duše k danému člověku, naladěnou notou. Cítíte, jak vnímá teď vás.
A poznáte, jací jsou lidé uvnitř. Někdy se jen musím vnitřně zasmát, a říci si,
nedospěli a nedospějí. Někdo má své zásady a takového člověka poznáte,
je ve své ulitě. Mnozí se ho snaží i kopírovat, těm se říká ovce, co nebekají,
ale řídí se ostatními, a i když se snaží být za ty, co mají svůj názor,
tak ho vlastně nemají. A všem těm se snažíme dávat světlo, aby jejich srdce
začalo tlouct pro správné věci a vyházelo ze sebe závist, hořkost, zášť a
vše co ho tlačí do kamenné podoby. Všímejte si, že pod houštím a křovím roste
nádherná divizna. V tmavém lese je palouk, kde světlo a slunce svítí.
A o tom to je, zavřít oči a otevřít srdce.