Česnáček lékařský, Alliaria petiolata
Někdo by řekl plevel, já ho však miluji pro jeho vůni.
Vyskytuje se takřka všude v celé Evropě. Já ho nacházím na loukách u nás v horách.
I když je toto teplomilná rostlina. Hledejte si tedy na jižních stráních,
ale i tam kde je vlhkost. Rostlina obsahuje éterické oleje, pektin, beta karoteny,
kyselinu askorbovou, glykosidy, alliarin a trošku čpavých isothiokvanátu.
Tyto jsou takzvaně stopkou na buňky, které se chtějí dělit, hlavně mutačně, karcinogenní.
Pokud si vezmete listy, můžete je rozdrtit a dát na nehojící se rány, mají antiseptické účinky.
Čaj se vaří na desinfekci močových cest, záněty plic a paradentózu.
Ale umí si poradit celkově s ústní dutinou, zlepší ji při pravidelné péči.
Můžete si udělat i tinkturu na potírání dásní. Ale listy lze přidat do salátů,
například k rajčatům s trochou olivového oleje. Obsahují vysokou dávku vitamínu C.,
který je čistě přírodní. Salát si rozdělte do dvou porcí na ráno a večer a
máte splněnou dávku vitamínů. Česnáček můžete dát i na chléb s máslem.
Je pikantní. Obsahuje i provitamín A, čímž posílí tělo po dlouhé zimě, či studeném jaru.
Trošku tam ucítíte chuť hořčice. Toto jsou olejové glykosidy, které zároveň brzdí
šíření choroboplodných zárodků a umí i ze střev vypudit špatné kvasinky, nadýmání.
Oleje pomohou i s ledvinami.