Čertův stůl v Beskydech

Kdo neviděl Beskydy, jako by nebyl. Dávné kulty v Beskydech byly a

dochovávající důkaz je právě Čertův stůl.

Nachází se poblíže vrcholu hory Čertův mlýn, hora je ještě o něco větší než

Radhošť 1207 m n. m.

Pokud půjdete po hoře, tak na konci objevíte žleb, Čertovu strouhu a

tam je mohutný kamenný blok pravidelného tvaru. Má velikou zvláštnost.

Tahle kamenná deska neleží na zemi, ale stojí na dvou velkých hranolech,

které jsou nápadně pravidelné. Připomínají tak dolmen.

Dolmeny ráda vztyčovala pravěká kultura. Jak je vztyčovala,

nikdo neví, naše technika by si s tím dodnes v tomto prostředí neporadila.

Koncem století se Čertovým stolem zabýval i sám badatel Jan Folprecht a zjistil,

že osa Čertova stolu vykazuje astronomickou orientaci, míří na bod,

kde zapadá Slunce při rovnodennosti. Zajímavostí je, že tímto bodem je i vrchol Radhoště.

Kdybyste seděli v dutině Čertova stolu, budete vidět v kterémkoliv období

roku prostým zjištěním, jak daleko od Radhoště slunce zapadá,

který je měsíc, týden i den v roce.

Pověst vypráví o čertovi a kohoutovi, který mu zkazil sázku, protože kohout uměl měřit čas.

Pověst se tedy hodně s pravdou setkává.

Bohužel církev odstranila všechny pohanské symboly na vrcholu Radhoště,

jinak bychom měli přehled o všem, pokud by byly symboly kompletně zachovány.

Archeologický průzkum, zde ještě nikdo neprovedl.